Dobrý den, vážený pane Vlku.

S velikým zájmem a respektem sleduji Váš soukromý blog vlkovobloguje.wordpress.com. Během svého působení na internetové platformě jste si získal celou řadu čtenářů.

Jak známo, máte zde řadu příznivců, ale i oponentů a pro mne jste a zůstáváte respektovaným komentátorem politického dění u nás i ve světě.  S největším uznáním sleduji některé vaše rozsáhlé příspěvky, ve kterých, s důsledným uváděním nejrůznějších zdrojů, spřádáte své názory a predikce dalšího politického vývoje, zejména ve spojitosti se současnou vládnoucí garniturou. Přečíst některé dlouhé komentáře samo o sobě zabere hodně času, natož takový příspěvek sepsat a nacházet potřebné podklady. Před tím klobouk dolů !  Představuji si, co asi času musíte strávit u počítače při vedení, redigování a sepisování takového blogu. Na svém blogu jste kromě svých příspěvků umožnil uveřejňovat i názory jiných diskutérů, mezi kterými zcela vyniká pan Leo K., jehož výstižné, srozumitelné a velmi fundované příspěvky mají, podle mého názoru, nejvyšší úroveň.

Nikdy bych se neodvážil Vás tímto způsobem oslovit, kdybych si ve třech Vašich příspěvcích  nepřečetl Vámi zveřejněnou tajnou analytickou zprávu o Andreji Babišovi z prostředí tajné služby, původně s velkým humbukem zveřejněnou na internetovém webu FORUM 24 (lze dohledat).  Zazdálo se mi, že jste tak učinil s velkým potěšením, aby si Vaši  čtenáři (event. oponenti) početli o gangsterismu našeho předního politika a jeho nečestně podvodných metodách, jejichž prostřednictvím se dobral svého postavení čelného oligarchy.

Z mnoha Vašich posledních příspěvků jsem nabyl dojmu, že jste posedlý nenávistí a záští k současnému vedení státu, zejména k prezidentu Zemanovi, kterého nazýváte mstivým starcem a premiérovi vlády, kterého s oblibou titulujete ano-šéfem. Voliče v minulosti vítězného hnutí ANO a voliče prezidenta pak nazýváte hloupými koblihami.

Ano, máte na to plné právo –  Váš názor, Vaše vůle, Váš blog. Však jste si ho také proto založil. Deklaroval jste přitom zpočátku zásadu padni komu padni, spravedlnost a rovnost nade vše. A zpočátku jste dokonce připustil pod Vašimi i jinými články diskuzi  náhodných čtenářů a přispěvatelů.  Jenže jste se během času jaksi přesvědčil, že některé diskuzní příspěvky se Vám nelíbí, nesouzní s Vaším názorem a podle Vašeho mínění jsou zřejmě nekvalifikované a jinak nevhodné a proto se diskuze raději utne.

Tak se během času stal Váš blog monologem Vašich sáhodlouhých článků, ve kterých zejména dominuje již výše zmíněná  nelibost  a nespokojenost se situací, která vznikla v důsledku řádných a nijak nezmanipulovaných voleb ve zdejším státě. Velmi dobře si vzpomínám, jak jste ve svých příspěvcích kritizoval a odsuzoval vlády předchozí, zejména pak působení pana Kalouska.  Podle webové stránky  www.vlada.cr  se od roku 1993 do roku 2018 vystřídalo v čele státu celkem 15 (slovy patnáct) vládních seskupení pod vedením pánů Klaus, Tošovský, Zeman, Špidla, Gross, Paroubek, Topolánek, Fischer, Nečas, Rusnok, Sobotka a Babiš (viz citovaný web).

Mnozí komentátoři hlavního mediálního proudu se mne snaží přesvědčit o tom, že se v tom uplynulém čase od roku 1993 náš stát změnil v hospodářský a sociální zázrak, ve kterém je životní úroveň a jakási pomyslná kvalita života již skoro stejná jako v západních státech a za to mám vděčit bývalým vládám.

Zastávám názor, že mnoho zde žijících obyvatel si to tak nemyslí. Je velmi sporné, jaký podíl na vzestupu životní úrovně má celkově dosažený technicko-technologický rozvoj, stav světové ekonomiky a jaký podíl na tom má státní správa a vedení státu.

Vámi uveřejněná historie gangsterského vzestupu a působení současného předsedy vlády je přímo esenciální ukázkou přeměny bývalého státu Československo na neokoloniální rozvojovou montovnu, příkladem toho, jak celá státní správa, pod vedením bývalých vlád, způsobila rozklad státu vlivem korupční kolaborace s mafiánskými a gangsterskými klany veksláků a domácích i zahraničních šejdířů nejrůznějšího kalibru.

Ve společnosti postupně ovládnuté mocenskými klany probíhaly a stále probíhají skryté, neodhalené a netransparentní řežby zájmových skupin propletené korupčními vazbami s představiteli státní správy, justice, policie, státními zástupci, zkorumpovanými soudními znalci a vysokými úředníky ministerstev. Během posledních třiceti let se veřejnost měla možnost seznámit se jmény jako Mrázek, Kožený, Krejčíř, Pitra, Bakala, Tykač, Kellner  a mnoha a mnoha dalšími, z nichž drtivá většina si v klidu, nepotrestána a nepostižitelně užívá svůj naloupený mamon doma i v zahraničí ve zlatých palácích hlídaných cvičenými gorilami.

Osud každého z takových střelců divokého východu lze popsat skoro jako přes kopírák podobně jako vámi publikovaný řetěz pochybných manévrů pana Babiše. Na konspirační teorie kriminality oligarchů je expertem pan Kmenta, jehož historky z podsvětí nám popisují, jak asi někteří zbohatlíci ke svému zázračnému zbohatnutí přišli. Tyto výtvory, tvářící se jako dokumenty faktů však mají většinou tu vadu, že popisují možné, soudně nedokazatelné příběhy a tak mohou být zajímavé jen asi jako série románů z prostředí italské mafie v USA od pana Puziho. Sám pan Kmenta by jistě jako svědek u soudu vystupovat nechtěl, bohatě mu stačí věhlas slavného rozplétače zákulisí zločinu. Expert na obhajování zločinného gangsterismu, pan Sokol, který byl dříve (1990-1992) dokonce i ministrem vnitra ČR (tehdy pan Pithart předseda vlády) se jen usmívá a říká cit.: „Skutečně jsem několikrát vyslovil pochybnost o tom, že speciálně pokud jde o inženýra Babiše, bude dostatek důkazů o jeho vině“ konec cit.

Tragické rozkradení státu zanechalo v občanské veřejnosti vztek, hořkost a pocit  zklamání nad nepotrestanými zločiny, pocit frustrace z poznání, že očekávané zářné zítřky ve svobodném světě pod taktovkou vyspělejších států, tvářících se, jako že nám chtějí pomoct, se rozplynuly v realitě zadlužených bezdomovců, vybíračů popelnic, loupeživých exekutorů a mnoha jiných sociálně patologických skutečností. Tisíce lidí zklamaných ve svých osudech, frustrovaných báchorkami, že takzvanou poctivou prací lze dosáhnout materiálního a společenského úspěchu, otupělo pod přívalem zločineckých aktivit vlivných klanů, reprezentovaných zbohatlíky, ostentativně demonstrujících svou moc a bohatství.

Z občanů znechucených idiotskými tahanicemi vládních a parlamentních neumětelů, prolhaných parazitů, kteří v životě nedělali nic jen žvanili ve prospěch svých zákulisních loutkovodičů, se tak potom stali hloupí koblihové. Svoji hloupost zřejmě založili na úvaze vycházející z poznání, že společnost tak jako tak skrytě ovlivňují oligarchové ovládající parlamentní loutky a žvanily. Jestliže se takový stav, jak ukazuje dlouholetá zkušenost se střídáním vládních garnitur, změnit nedá, pak budiž v čele státu takový šíbr, který veřejně obstojí v konkurenci se svými zákulisními protihráči.

Jestliže je euroatlantická civilizace nejvyspělejších států světa řízena pokrytectvím dvojích metrů a ovládána nadnárodními korporacemi využívajících skrytě mafiánské praktiky, korupční a nátlakové metody, potom ať je v čele státu člověk schopný se pohybovat v tomto prostředí.

Miliony rodin s dětmi, matek samoživitelek, důchodců a jinak sociálně znevýhodněných lidí má každý den, každý měsíc tisíce jiných starostí než zkoumat, kam až sahají kořeny Babišových konexí na  ruské oligarchy z KGB nebo teroristické klany ze Saudské Arábie.  Vidí svět kolem sebe jen v tíze svých existenčních nejistot a starostí a v příkrém kontrastu se zbohatlickou arogancí doposud volených politických loutek. Proto je stav volebních preferencí takový, jaký je, bez ohledu na to, jestli předseda vlády mluví špatně česky, je předmětem trestního vyšetřování a během svých PR kampaní prodává párky a koblihy.

I když zde stále platí, že žádnou, jakoukoliv, zločinnost včetně zločinného spolčování za účelem získání majetkového a mocenského prospěchu na úkor státu a zde žijící populace nelze omlouvat a netrestat, přesto se velcí i malí zloději a šíbři svým spravedlivým trestům a postihu vytrvale  vyhýbají, protože samotné uspořádání státních institucí a jejich mašinerie byla a je nedílnou součástí těchto handlů s restitučními podvody, podnikatelským tunelářstvím, dotacemi ze všech různých zdrojů, neziskovými parazity a partajními čachry o lukrativní prebendy a trafiky.

Stále narůstající podíl populace žijící na hranici existenční nouze takový stav vnímá velmi úkorně a nemůže prakticky nic, jen doufat, že další panování další garnitury vládních panáků přinese alespoň nějaké zlepšení nebo zvýhodnění. Příští parlamentní volby (pokud nedojde k předčasným) se chystají na rok 1921 a volby prezidenta (pokud mstivý stařec vydrží) na rok 1923. To je z hlediska historie krátká doba, která současného premiéra i prezidenta uvrhne do zapomnění úplně stejně rychle, jako jejich předchůdce s jejich excesy a prohřešky. Jestli současný premiér padne uštván soudními naháněčkami svých zakomplexovaných rivalů nebo se rozpadne jeho anoparta důsledkem vnitřních soubojů o kořist a prebendy bude nakonec jedno. Zůstane stále významný voličský potenciál, který se nebude chtít smiřovat s vládou klimatických alarmistů, lidskoprávních vyděračů, sexuálních deviantů a multikulturních chiliastů stejně tak, jako s vládami parazitických neumětelů rozvracejících stát do neokoloniálního područí korporátních šíbrů.  Čeká se jen na nového charismatického vůdce a nebude to ani můra ani křivá tvář. Jestli pak budou takoví voliči označováni za hlupáky, koblihy, negramoty, burany, vidláky či  jinak, jim bude úplně jedno.