Řev odvolávačů se tváří oprávněně a spravedlivě, ve skutečnosti je většinou škodolibý

a pomstychtivý.   Papalášové se nechali chytit a nadělali si takříkajíc do bot.  Papaláštství je známý symptom  přebujelé bohorovnosti, všemohoucnosti a nepostižitelnosti. 

Papalášství se lidu nikdy nelíbilo ve všech režimech a nelíbí se v časech dobrých i zlých.  Takže se může říct, dobře jim tak.  Údajně je vyfotili  ... ale kdo vlastně? Co tam před půlnocí dělali ?  Byli tam čirou náhodou. Nebo snad v zájmu lidu a spravedlnosti tam číhali, slídili a čekali, až se papalášové odkopou.  Aby mohli vztyčit prapor .. lidové spravedlnosti a oprávněného hněvu.  Nebo spíš vyvolat tu správnou největší ránu, šok, senzaci a mít největšího sólokapra.  

Papalášství i slídilství, obojí je odpudivé. Papaláši a jejich papalášství se nezmění a vlezlost bulvárních šakalů zrovna tak ne.  Co z toho plyne? Pokud možno se nezbláznit a hlavně se nenechat nakazit. Ale jsou tady už i takoví, co osnují pád vlády, předčasné volby a někteří by už nejraději viděli věšení na lucerny.  Tak hurá na to, hoši,  otevřete hospody a všichni k pípám!   Jiné přísloví však říká, že koně se v tahu nepřepřahají a když teče do lodi, tak raději všichni k pumpám.