Volební šarády

Předvolební a povolební chaos je svým způsobem periodická bitva v trvalých válkách širokého spektra zájmových skupin.

Řežby zájmových klanů probíhají skrytě, nebo zjevně, trvale, spojitě a nepřetržitě v celé vertikále moci. Zastávám názor, že v současnosti je hlavní motivací všech účastníků, kteří se nechávají zapsat na volební soupisky spolků usilujících o volební hlasy, v drtivé většině chamtivá touha dosáhnou nějakého, jakéhokoliv, osobního prospěchu. Je to nemilosrdný boj o získání pozic na mocenském žebříčku s vidinou získávání profitu v podobě nejrůznějších finančních nebo jiných hmotných či vlivových zisků. Patří sem zejména všechny možnosti korupce a získávání a zneužívání výsad plynoucích ze získané pozice. Síť vztahů mezi klany je neprůhledná džungle finančních a mocenských tlaků a sil, ve kterých neplatí žádná pravidla. Všechny mocenské boje jsou vždy vedeny způsobem chyť jak můžeš. Žádná pokleslost není dost pokleslá, morálka nemá dno. Takzvaný průměrný obyčejný občan volič v podstatě nemá šanci prokousávat se složitostí mocenských pletich. 

Každé čtyři roky se odehrává velecirkus žvanění o vzdušných zlatých zámcích, zvyšování životní úrovně a dohánění takzvaně vyspělých států.  Občanstvo v emočním vytržení sleduje, který z plejády provařených zločinců a lhářů se ujme pomyslného kormidla vládní agendy. Nejkrásnější studie atmosféry předvolebních rejů je nepřekonatelná povídka Jaroslava Haška s názvem Obecní volby. Názor každého jednoho voliče, který se rozhoduje k účasti na volebním tyjátru, se mele z obrovského spektra vlivů, životních zkušeností, věku, existenční situace a emocionálního rozpoložení. Parazitičtí šamani, kteří se v zájmu svých kapes točí v řitích svých chlebodárců, volených politikářů všeho druhu, o tom vědí své. 

Za hlavní téma volebního kolotoče považuji rozklad tzv. euroatlantické civilizace a její sebedestrukce pod náporem nových ideologií, jejichž základem vzniku je konzumní přežranost, hedonistický životní styl a z toho plynoucí totální devastace veškerých měřítek existenčních hodnot. Paralelní průvodní témata jsou dále rozkrádání a rozval státu na úroveň neokoloniální gubernie, vliv cizí nadvlády na příval nepřizpůsobivých běženeckých vyžíračů a v poslední řadě stále ještě excitace společnosti virovou nákazou. 

Téma virózy již nebude ve volebním tyjátru dominantní.  Pro značnou část obyvatelstva problém očkování a rozšiřování virózy přestal být, pod tíhou mnohých jiných existenčních starostí, předmětem zájmu. Nálet virové nemoci a vzniklou situaci ve společnosti byl nedávno charakterizován velmi výstižně. Scénář konfrontace s nečekanou hrozbou je vždy stejný a zahrnuje překvapení, zděšení, popírání, paniku, intriky, omyly, improvizaci, pochybení, obohacování se ve vlastní prospěch, zbabělost, přivlastnění si cizích zásluh a nakonec hledání obětního beránka.   

Úderem uzávěrky volebních místností, sečtením výsledků a utřesením povolebních poměrů se rozhodně nestane žádný zázrak náhlého hospodářského vzestupu, ani katastrofa ještě většího úpadku. Digitální debilizace společnosti je na trvalém vzestupu, betonová lobby úspěšně blokuje a ucpává veškerou páteřní infrastrukturu a státní byrokracie trvale vítězí v parazitické symbióze s podvodnými zloději v maskách dodavatelů služeb a systémů IT. Šíření paniky, hrůzy, strachu  a jiných poplašných zpráv v podobě předvolebních výkřiků se přelije do obvyklé šmíry štěkotu mediálního chaosu, boje a řežby klanů dostanou nové impulzy pro další čachry. Život každého jednotlivce se vydá na další cestu v loterii osudu.