Tak to řekl ve filmu Terminátor 2: Den zúčtování třináctiletý chlapec jménem John Connor, budoucí vůdce odporu ve válce lidí proti strojům.
Film Terminátor 2: Den zúčtování - byl natočen v roce 1991 jako akční sci-fi thriller v koprodukci USA, Francie. Režie James Cameron. Hlavní role Arnold Schwarzenegger, Linda Hamilton a Edward Furlong. V roce 1992 získal film 4 Oscary americké Akademie filmového umění ( nejlepší masky, nejlepší vizuální efekty, nejlepší mix zvuku, nejlepší střih zvuku) 4 ceny Saturn Award každoročně udělované pro filmová a televizní díla ze žánrů sci- fi, fantasy a horor (nejlepší sci-fi film, James Cameron - nejlepší režie, Linda Hamilton - nejlepší herečka, Edward Furlong - Nejlepší mladistvý herecký výkon, Stan Winston - nejlepší speciální efekty.
Po dlouhé době jsem si slavný, 31 let starý, sci-fi film pana Camerona opět pustil. Nemohl jsem uvěřit svým uším, stojí za to přepsat sem několik hlášek.
--------------------------
Není nám pomoci, co? Myslím jako lidem. Máte v povaze ničit sami sebe. To je fakt. Chci vědět, kdo vytvořil Skynet. Kdo za to odpovídá? Přímou odpovědnost nese Miles Bennet Dyson. Kdo je to? Ředitel zvláštních projektů v Cyberdyne Systems. Proč právě on? Brzy vyvine revoluční typ mikroprocesoru.
Co pak? Do tří let bude Cyberdyne dodavatelem vojenských počítačů. Bezpilotní bombardéry Cyberdyne Stealth dosáhnou operační dokonalosti. 4.srpna 1997 bude systém aktivován. Strategie se obejde bez lidského rozhodování. Skynet se učí geometrickou rychlostí. 29.srpna nabude sebeuvědomění. Lidé ho v panice chtějí odpojit.
Skynet se brání. Ano, vyšle rakety na Rusko. Proč? Teď jsme s Ruskem přátelé. Protože ruský protiútok vyřadí jeho nepřátele u nás.
---------------------------
Po roce svého uvedení do kin byl tento film, navzdory svým ničivým a válečným scénám, označen jako antimilitaristické poselství, jako varování před stále hrozící apokalypsou. Mnozí lidé nemají fantasmagorické sci-fi v oblibě a jiným se zase nelíbí svalovci typu Schwarzeneggera. Na obrazovce jsou třicet let staré počítače skoro legrační ve srovnání s dneškem. Rozhodně ale stojí za zamyšlení finální poselství, vyřčené mladičkým klukem: " Uložil jsem mu v budoucnu, aby jí to vzkázal. Celý vzkaz zní: Budoucnost není jistá. Není osud. Je jen to, co pro sebe uděláme." Díky pane Camerone.
